Jdi na obsah Jdi na menu
 

Zločiny císařského Japonska před a během 2. světové války

29. 7. 2017

"Všechno pobij, všechno podpal, všechno ukradni!"

(motto japonské armády)

japonsky-vojak-s-hlavou-cinana.jpg

Japonský voják hrdě pózuje s useknutou hlavou Číňana. (Nejnovější ilustrované dějiny - Druhá světová válka, Donald Sommerville, Praha 2009)

 

   Při svých válečných taženích v rámci 2. světové války se Japonci vyznačovali obzvlášť velkou brutalitou, kterou na vlastní kůži zažili spojenecká vojska a nejen ona. Japonci během 2. světové války mají na svědomí miliony životů. Podle některých odhadů zabili Japonci mezi lety 1937 - 1945 3 - 10 milionů lidí, z toho asi 6 milionů Číňanů včetně civilistů.

 

   Již před válkou v roce 1937 se dopustili tzv. Nankingského masakru, přepadu čínského města, kdy pozabíjeli mezi 260 000 - 430 000 civilistů vč. žen a dětí.

   Jako nejdůležitější zločiny, jichž se Japonsko dopustilo za 2. světové války, pak můžeme označit zejména tyto:

 

Útok na Pearl Harbor v roce 1941

   7. prosince toho roku došlo k přepadu tichomořské základy USA bez vyhlášení války. První útočnou vlnu tvořilo 183 letounů, z toho 140 bombardérů a 43 stíhaček. Po 100 minutám letu se japonským letcům naskytl pohled na 94 amerických válečných lodí, nacházejících se v přístavu (8 bitevních, 8 křižníků, 29 torpédoborců, 5 ponorek, 1 dělový člun, 10 minolovek, 9 minonosek, 5 mateřských lodí hydroplánů a 19 pomocných plavidel). K jejich velkému zklamání zde nebyly americké letadlové lodě, hlavní cíl jejich útoku. Jinak by výsledek pro Američany byl ještě drtivější. Náhlý útok si vyžádal téměř 2 400 mrtvých amerických námořníků a civilistů.

pearl-harbor.jpg

Pearl Harbor po útoku japonského letectva.

 

   Po útoku na Pearl Harbor vyhlásil americký prezident Franklin Delano Roosevelt válku Japonsku, což mělo za následek angažmá americké armády v Tichomoří až do roku 1945.

 

Pokusy na lidech

   Japonsko provádělo za 2. světové války pokusy na lidech, stejně jako např. Německo. Podle jednoho z odhadů mají pokusy speciální "Jednotky 731" na svědomí 3 000 mrtvých. Kromě toho se podle mezinárodního sympozia o zločinech bakteriologické války v roce 2002 počet osob zabitých císařskou armádou v bakteriologické válce a lidských experimentech pohybuje okolo 580 000. Japonci zejména prováděli zvrácené pokusy na Číňanech. Podle dalších zdrojů desítky tisíc až 400 000 Číňanů zemřelo na dýmějový mor, choleru, antrax a další nemoci jako následek biologické války. Nejvyšší důstojníci jednotky 731 nebyli po válce za válečné zločiny stíháni výměnou za předání výsledků svého výzkumu spojencům. Údajně dostali odpovědné pozice v japonském farmaceutickém průmyslu, lékařských školách a ministerstvu zdravotnictví.

 

Osvobozený spojenecký válečný zajatec v lékařské péči - ZDE.

 

   V posledních měsících 2. světové války plánovalo Japonsko použít mor jako biologickou zbraň proti civilistům přímo v USA v San Diegu v Kalifornii během operace noční třešňové květy v naději, že by se mor rozšířil americkou populací jako teror, a tím by byly USA odrazeny od útoku na Japonsko. Akce byla naplánována na noc 22. září 1945, ale Japonsko se o pět týdnů předtím vzdalo.

 

Použití chemických zbraní

   Podle historiků Jošiakiho Jošimi a Kentara Awaji byly během druhé čínsko-japonské války zbraně jako slzný plyn použity jen sporadicky v roce 1937, ale od začátku roku 1938 začala císařská armáda celoplošně používat fosgen, chlor, lewisit a chlorpikrin (červený) a od poloviny roku 1939 yperit (žlutý) jak proti Kuomintangu, tak i čínských komunistickým jednotkám.

poprava.1a.jpg

 

   Podle Jošimi a Seiji Matsuny podepsal císař Hirohito objednávky upřesňující použití chemických zbraní v Číně. Například během bitvy o Wuhan od srpna do října 1938 povolil císař použití toxických plynů ve 375 různých případech, navzdory Haagským úmluvám z roku 1899 IV, 2 - Prohlášení o používání projektilů, jejichž cílem je rozptyl dusivých nebo škodlivých plynů, článek 23 Haagských úmluv z roku 1907 IV. - Zákony a zvyky pozemní války. V usnesení přijatého společností národů dne 14. května bylo použití jedovatého plynu Japonskem odsouzeno.

poprava-australana.png

Seržant Leonard Siffleet, příslušník australské pobřežní stráže, zajatý na Nové Guineji, vyfotografovaný v okamžiku, kdy se ho roku 1943 důstojník Kempeitai chystá setnout samurajským mečem.

 

   Dalším příkladem je bitva o Jičang v říjnu 1941, ve které 19. dělostřelecký regiment pomáhal 13. brigádě japonské jedenácté armády 1 000 granáty žlutého plynu a 1 500 červeného proti čínským jednotkám. Tato oblast byla plná čínských civilistů, které nebylo možné evakuovat. V oblasti bylo okolo 3 000 čínských vojáků a 1 600 bylo zasaženo. Japonská zpráva uvedla, že "účinek plynu se zdá být značný".

 

Kanibalismus

   Mnoho písemných zpráv a svědeckých výpovědí shromážděných australskou sekcí válečných zločinů Tokijského tribunálu a vyšetřovaných zástupcem Williamem Webbem (budoucím vrchním soudcem) ukazuje, že se Japonci v mnoha částech Asie a Tichomoří dopouštěli na spojeneckých válečných zajatcích kanibalismu. V mnoha případech to bylo podníceno stále rostoucími spojeneckými útoky na japonské zásobovací linky a úmrtími či onemocněními japonského personálu v důsledku hladu. Podle historika Jukiho Tanaki "byl kanibalismus často systematická činnost prováděná celými skupinami a pod vedením důstojníků". Takto často docházelo k vraždám za účelem zajištění těl. Například indický zajatec, Havildar Čangdi Ram, dosvědčil, že: "12. listopadu 1944 příslušník Kempeitai sťal spojeneckého pilota. Viděl jsem to zpoza stromu a sledoval, že někteří Japonci odřezávají maso z jeho paží, nohou, boků, hýždí a odnášejí do svých ubikací... krájeli je na malé kousky a smažili".

 

Bataanský pochod smrti

   Bataanský pochod smrti byl 128 kilometrů dlouhý nucený přesun 76 tisíc amerických a filipínských válečných zajatců po bitvě o poloostrov Bataan na Filipínách. Byl provázen násilným jednáním japonských vojáků, zajatci během pochodu nedostali jídlo ani pití (za chůze mnozí pili z kaluží, pokud byli přistiženi, byli většinou zabiti), což vyústilo ve vysoký počet mrtvých (7 až 10 000 osob).

mrtvi-vojaci-z-bataanskeho-pochodu-smrti.jpg

Zajatci, kteří nepřežili bataanský pochod smrti.

 

   Spojenecká vojenská komise pochod označila za válečný zločin a místní velitel japonské armády Homma Masaharu byl za tento zločin 3. dubna 1946 popraven.

 

Kruté zacházení se spojeneckými válečnými zajatci

   Japonci zajali celkem 240 000 amerických, britských, francouzských, holandských a dalších spojeneckých válečných zajatců. Tito zajatci byli vystaveni bestiálnímu zacházení a mučení, které z nich velmi mnoho nepřežilo. Pokud by válka trvala ještě jeden rok déle, osvobození by se nedočkal ani jeden z nich.

(většina informací přejata z tohoto zdroje - ZDE)

osvobozeni-vezni-z-manily-1945.jpg

Osvobození váleční zajatci v hlavním filipínském městě Manila v roce 1945.