Josef Gabčík - životopis
* 8. 4. 1912 Poluvsie, okr. Žilina, Slovensko
+ 18. 6. 1942 Praha
rotmistr pěchoty (plukovník in memoriam)
příslušník čs. pěšího pluku 1 ve Francii a pěšího praporu 1 ve Velké Británii
parašutista - velitel skupiny ANTHROPOID
Vyznamenání:
3 x Československý válečný kříž 1939, Československá pamětní medaile se štítkem F-VB, Československý vojenský řád Za svobodu - zlatá hvězda, Československý vojenský řád bílého lva Za vítězství I. stupně.
Památky:
Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici; Ulice Gabčíkova v Praze 8 - Libni, portrét na poštovní známce vydané čs. vládou v roce 1945 v Londýně, 5. pluk speciálního určení "Jozefa Gabčíka" v SSSR.
Josef Gabčík se narodil v rodině dělníka Františka Gabčíka a jeho manželky Márie, rozené Baránekové. Po ukončení školní docházky v Rajeckých Teplicích odešel do Čech, kde se v letech 1927- 1932 učil u mistra Viléma Kuníka v Kovářově u Milevska kovářem a zámečníkem a dva roky zde navštěvoval pokračovací školu.
Dne 1. 10. 1932 nastoupil k výkonu voj. prez. služby u p. pl. 14 v Košicích. V roce 1933 absolvoval poddůstojnickou školu v Prešově (1. 3. 1933 byl povýšen na svob. a 1. 10. 1933 na des.). Po ukončení voj. prez. služby zůstal v činné službě jako délesloužící poddůstojník. I nadále působil u svého kmenového útvaru a 1. 11. 1934 se dočkal povýšení na čet.dsl.
Po tragické smrti bratra Michala ukončil 1. 4. 1937 na naléhání otce svůj závazek v armádě a nastoupil do zaměstnání v továrně na výrobu bojových plynů v Žilině, kde pracoval až do 1. 12. 1938. Při provozní havárii se však nadýchal bojových chemických látek a jen šťastnou náhodou nepřišel o zrak. Po této události byl přeložen do skladu bojových chemických látek v Trenčíně, kde působil jako skladník až do svého útěku do zahraničí. Před převzetím skladů zástupci wehrmachtu záměrně poškodil přepravní zásobníky a hrozilo mu zatčení.
Proto 3. 6. 1939 překročil hranice do Polska a u čs. konzulátu v Krakově se přihlásil do čs. armády. Několik týdnů strávil v táboře v Bronowicích a 28. 7. 1939 odplul na lodi Chrobry do Francie. Zde 2. 8. 1939 vstoupil do fr. Cizinecké legie a byl zařazen k 1. pluku dislokovanému v posádce Sidi-bel-Abbès v Alžírsku.
Po vypuknutí války odplul do Francie a 26. 9. 1939 byl v Agde zařazen k 12. rotě čs. pěšího pluku 1, kde konal službu jako zástupce velitele čety (od 22. 12. 1939 v hodnosti rtn.). Zúčastnil se bojů s Němci na západní frontě a po porážce Francie připlul 12. 7. 1940 na lodi Rod el Farag do Británie.
Zde byl po vzniku 1. čs. smíšené brigády zařazen jako výkonný rotmistr ke 3. rotě pěšího praporu 1. V termínu od 2. do 28. 2. 1941 absolvoval kurs na rotmistry pěchoty v záloze a dnem 7. 3. 1941 byl povýšen na rtm. pěch. V létě 1941 souhlasil se svým zařazením do výcviku pro zvláštní úkoly a již 17. 7. 1941 odjel do Skotska, kde absolvoval na STS 26 základní úderný a sabotážní kurs.
Ihned po jeho dokončení byl v termínu od 8. do 16. 8. 1941 frekventantem parakursu na STS 51 v Ringway a v termínu od 14. do 18. 10. 1941 prodělal speciální střelecký kurs ve Skotsku. Dne 20. 10. 1941 odjel na pětidenní dokončovací kurz ve střelbě a práci s výbušninami v Londýně a stal se velitelem skupiny ANTHROPOID, jejímž úkolem bylo provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
K akci mělo původně dojít již v den státního svátku 28. 10. 1941 a měla se tak stát bezprostřední reakcí na vraždění, které Heydrich rozpoutal po svém příjezdu do Prahy. Vedle rtm. Gabčíka byl původním členem skupiny rtn. Karel Svoboda. Ten se však v parakursu zranil a Gabčík si jako náhradníka vybral svého přítele rtm.Jana Kubiše.
Společně s ním byl 8. 11. 1941 přidělen na čs. výcvikovou stanici STS 2 Bellasis. Zde se do 27. 12. 1941 podrobil doplňujícímu výcviku ve střelbě, práci s výbušninami, jízdě s motorovými vozidly a sebeobraně. Před odletem do akce byl společně s Kubišem přijat prezidentem republiky dr. E. Benešem.
Vysazení skupiny ANTHROPOID v novém složení bylo původně předpokládáno 7. a poté 30. 11. 1941. Letoun se však pro nepřízeň počasí ždy vrátil zpět do Británie. Teprve třetí pokus skončil úspěšně a ANTHROPOID, dopravovaný společně se skupinami SILVER A a SILVER B, seskočil 29. 12. 1941 v blízkosti Nehvizd u Prahy. Po ukrytí operačního materiálu se Gabčík, disponující falešnou protektorátní občanskou legitimací na jméno Zdeněk Vyskočil, vydal společně s Kubišem na záchytné adresy na Plzeňsku, odkud se následně přesunuli do Prahy.
Ve spolupráci s řadou obětavých spolupracovníků z řad příslušníků domácího odboje a parašutisty npor.pěch. Adolfem Opálkou a ppor.pěch. Josefem Valčíkem 27. 5. 1942 v 10.35 atentát na Heydricha uskutečnili. Poté se mu společně s ostatními podařilo ustoupit do připravených ilegálních bytů. Při vlně následných represálií nalezl úkryt v kryptě kostela v Resslově ulici, kde 18. 6. 1942 spáchal po nerovném boji s nepřátelskou přesilou sebevraždu.
Ještě v roce 1942 byl in memoriam povýšen do hodnosti por.pěch. a bezprostředně po válce do hodnosti kpt. Dne 24. 6. 2002 byl posmrtně jmenován do hodnosti plukovníka.
Na rozdíl od rodin Jana Kubiše a Josefa Valčíka přežili Gabčíkovi nejbližší nacistické běsnění. Rodina sice byla vyslýchána zvláštní komisí slov. vlády vedenou Alexandrem Machem a otec i starší bratr Fredinand byli krátce vězněni na policii v Žilině, ale jako občané Slovenské republiky se dožili konce války.
(přejato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, Ministerstvo obrany ČR - Avis, Praha 2005)
