Jdi na obsah Jdi na menu
 

Einsatzgruppen

   "Einsatzgruppen" znamená "pohotovostní jednotky". SS zřídila tyto jednotky ještě před vstupem do Rakouska, Československa, Polska a Sovětského svazu. V Polsku bylo úkolem těchto Einsatzgruppen terorizovat místní obyvatelstvo a zavraždit každého, koho SS považovala za nežádoucího.

   Jedny z nejhůře proslulých Einsatzgruppen byly zformovány před invazí Sovětského svazu v červnu 1941. Na základě oficiální dohody mezi Hlavním úřadem říšské bezpečnosti (RSHA) a Wehrmachtem byla přidělena Einsatzgruppe ke každé armádní skupině (se čtvrtou, Einsatzgruppe D, přičleněnou přímo k 11. armádě pro oblast Krymu a rumunskou okupační zónu). Jejich primárním úkolem bylo zničit to, co nacisté považovali za ideologickou infrastrukturu Sovětského svazu: politické komisaře, členy komunistické strany a především Židy. 

   Einsatzgruppen vstoupily do Sovětského svazu po boku německé armády. Kamkoliv vstoupily, tam chladnokrevně shromažďovaly a střílely všechny Židy, které mohly nalézt. O své činnosti psali podrobná hlášení, jejichž kopie stále existují. Podle jejich vlastních neúplných zpráv zabily nejméně 900 000 Židů a s dalšími jednotkami u stovek tisích dalších vražd asistovaly.

   Každá Einsatzgruppe se skládala z Gruppenstabu a několika Einsatzkommandos (Ek) nebo Sonderkommandos (Sk). Každé komando se dělilo rovněž na štáb (Kommandostab) s podpůrným osazenstvem (řidiči, tlumočníci atd.) a na několik Teilkommandos. Štáby skupin stejně jako komand kopírovaly organizační strukturu RSHA. Existovali tu Leiter I neboli Verwaltungsführer (mužstvo a správa), Leiter II (zásobování), Leiter III (SD), IV (Gestapo) a V (Kripo). Jeden z nich, obvykle Leiter III nebo IV, byl zároveň náčelníkem štábu.